31 října, 2019

Tým

Lidé tvořící kurz v roce 2023

 

Daniel Pokorný – Dančis

Na Notě jsem začínal s dnes již legendami jako jeden ze zakladatelů.

Nejvíc mě baví pořád to samé. Objevovat a formulovat, jakou roli může hrát skautský oddíl pro své členy a jak s tím má skautský vůdce naložit. Kromě Noty se jinde již skautsky nerealizuji, jen občas jako fosilní návštěva přijedu na tábor 150. oddílu skautů skautek Stopaři, který jsem měl tu čest nějakou dobu vést.

Na Notě se zabývám myšlenkovými základy skautingu, vedením lidí či “světáckou linkou”. Pokud tedy zrovna nehledám skutečný symbolický rámec. Jinak bych o sobě rád tvrdil, že se snažím otevírat strategická témata kurzu a zavírat koleje, které nikam nevedou.

Ve volném čase mě baví rugby, jeho kultura a životní lekce, které v něm lze najít. Taky mám rád čundry. V poslední době také se synovcem provozuji trainspotting, či přesněji metrospotting. Kromě toho jsem jeden z mnoha insťáků Noty, kteří mají co dočinění s PřF UK. Já konkrétně na katedře ekologie, kde se zabývám ekologickou a evoluční parazitologií.

 

Klára Pelclová – Čiči

Skautské vzdělávání mě naplňuje a jsem ráda součástí vzkvétání Noty, protože jsem už jedna z posledních v týmu, kdo pamatuje úplně první poradu a vymýšlení názvu kurzu, hledání vize nebo třeba našeho loga.

V běžném životě mě potkáte v Praze, kde jsem vyrostla, vystudovala a teď už i pracuju. Profesně jsem něco jako food blogerka 😀 – spravuju sociální sítě projektu Rostlinně.

Vyrostla jsem v čistě dívčím 98. oddíle Minnehaha, poté jsem chvíli vedla jiný oddíl našeho střediska a do toho se rozhodla vést komunikaci na Obroku 2019 a vyrazit na WSJ do Ameriky. Píšu to sem, protože právě rok 2019 mi hodně změnil život – ale víc o tom třeba osobně. :)) Od té doby už více méně dělám jen Notu a hyperaktivní skautské období mě opustilo.

Jestli se chcete potkat, najdete mě v centru Prahy, možná taky Brna, ale spíš někde v přírodě, a to nejlíp v horách. Cestování je moje životní vášeň, při které mám pocit, že opravdu žiju.

 

Ivana Trummová – Ivča

Když jsme před pěti lety Notu zakládali, myslela jsem, že bude dohráno za rok, a nenapadlo mě, že je to angažmá na víc než jednu sezónu. Mám z toho takovou radost, že se mi poslední tři roky vůbec nedaří z týmu odejít. A tak jsem pořád tady, letos do jisté míry externě.

Vedle Noty vedu dívčí 4. roj v Hradci Králové, což je neohrožená skupina lesních amazonek, ale zároveň se snažíme být safe space pro všechny, kdo ho potřebují. Ve skautském prostředí jsem byla doma taky na Gemini a na Polibku Múzy (MiQuik).

Na Notě se zabývám bezpečností, tábořením, rituály, citlivými tématy v oddíle, a celkově tím, jak táboříme v přírodě a jakou tam máme atmosféru. Baví mě objevovat woodcraft, lesní moudrost, trampskou moudrost, folklór, pátrat po kořenech. A naslouchat lidem.

Mimo skauting dělám taky bezpečnost – ale počítačovou. Živí mě kryptografie (matematika + šifry), a totéž studuju v rámci doktorátu na FIT ČVUT v Praze

 

Václav Henych – Tesák

Již šest let vedu oddíl, který jsem si krátce po vůdcovkách s kamarádem založil, což spolu neslo spoustu zavádění nových věcí a uvědomování si, co to vlastně všecko obnáší.

Moji vášní je však dřevo a to jak v civilním životě, kde jsem ho studoval na ČZU a v současné době působím ve výrobním závodě Pražských lesů, tak při skautování, kde se věnuji hlavně táboření a táborovým stavbám. V současné době si snažím rozšířit své obzory v oblasti myslivosti a návrhu dětských hřišť.

 

 

 

 

Sylvie Chrtková – Sylva

Za tým Noty hraju už čtvrtým rokem. Každý ročník byl pro mě jiný a na každém ročníku jsem taky já byla trochu jiná a to mě na tom baví. Vlastně je to i důvod, proč mě skautské vzdělání naplňuje, užívám si totiž celý ten proces, který přináší nespočet různých událostí a myšlenek, kterými se vzájemně obohacujeme.

Mou domovinou je Skautské středisko Prosek v Praze, kde jsem obnovila oddíl světlušek a následně ho 8 let vedla na pozici hlavní vedoucí (ano, je to tak, 8 let už není úplně párty :D). Bylo to dlouhé, občas náročné, ale dalo mi to plno zkušeností a krásných chvil, z kterých čerpám ještě dnes. Například ve větvi vedení a sebereflexe, ve kterých se budeme na Notě společně nejvíce potkávat nebo v mé funkci výchovného zpravodaje u nás ve středisku.

Mimo Notu se pak můžeme potkat třeba na Přírodovědecké fakultě, kde momentálně dodělávám magistra z Demografie nebo v kavárně, kde se snažím tvořit teplé nápoje, které zahřejí na těle i na duši. Ve volných chvílích běhám, chodím po horách, obdivuji krásy moderního umění, sleduju populační vývoj v rozvojových zemích nebo stavím z lega s mou drsnou neteří.

 

Filip Sommer – Fíla

Na Notě jsem začínal jako hybkař a fotograf a kurz mě tak chytil za srdce, že jsem členem instruktorského týmu již čtvrtým rokem. Baví mě (nejen) skautské vzdělávání zejména v oblasti pedagogiky a psychologie a v tomto ročníku bych se chtěl více zaměřit na osobnostní rozvoj.

Původně pocházím ze střediska 196. Scarabeus, kde jsem několik let působil jako člen, vedoucí a následně hlavní vedoucí skautského oddílu Orongo. V současnosti se ve středisku snažím poskytovat metodickou podporu jednotlivým oddílům. Na Notě se zabývám zejména pedagogikou a psychologií, metodikou a budeme se moci potkat i v rámci větve sebereflexe. Baví mě zejména lidská komunikace a budování mezilidských vztahů.

V minulosti jsem učil zeměpis na alternativních základních a středních školách jako je Vela nebo Da Vinci. Nejvíc mě baví objevovat nové věci ať už v různých částech světa nebo v sobě samém. V současnosti studuji Ph.D. v oboru Regionální a politická geografie na PřF UK a působím na Americké univerzitě v iráckém městě Sulemáníja.

V neposlední řadě miluju hudbu a hraní na různé hudební nástroje jako je kytara, baskytara, klávesy a bicí.

Tomáš Lauwereys – Rozum

Již od svých 13 let jsem se aktivně podílel na vedení skautské družiny v pozici rádce, současně pomáhal jako vedoucí ve vlčatech a později přebral vedení skautského oddílu. Za těch 10 let jsem posbíral mnoho zkušeností, které si nechci nechávat sám pro sebe a rád je budu předávat těm, kteří o ně mají zájem. Ve středisku již druhým obdobím působím jako zástupce vedoucího střediska a v rámci této pozice se snažím pečovat a podporovat vedoucí v jejich činnosti. Děkuji každému, kdo dělá něco pro své členy v oddíle, protože vím, že to není v dnešní době snadná výzva.

Před rokem a půl jsem dokončil studium na stavební fakultě ČVUT a v práci se věnuji především geodézii. Kromě tohoto oboru mě baví geomatika a fotogrammetrie. Vše co dělám, má jednoho velkého společného jmenovatele. A tím je spolupráce, komunikace a plánování v týmu.

 

Amálie Nedbalová – Málí

Mám paměť akvarijní rybičky. Naštěstí nejde zapomenout, že skaut tvoří víc než tři čtvrtiny mýho života. Ve svém milovaném dívčím oddíle Minnehaha jsem vyrostla od uplakaný světlušky po méně uplakanou vedoucí. Působila jsem na různých skautských kurzech a teď jsem už třetím rokem součástí Noty. Jsem tu, protože mě baví být s lidmi a společně se učit a předávat si navzájem zkušenosti.

Mimo skautský svět se buď učím rozumět dětem v logopedické školce a hledat cesty, aby ony rozuměly ostatním lidem, nebo se snažím v kavárně vykouzlit nějaký obrázek do pěny. Hudba, tanec, pečení a psaní pohledů, to jsou věci, které mě těší na duši.

 

 

 

Štěpána Komancová – Štěpka

Pobývám a studuju (zatím) v Praze, chystám se na dráhu projektanta zdravých /nízkoenergetických /přírodních staveb. Doma jsem v příbramském dívčím (mini)oddíle, který jsem pár let vedla. Teď už spíš zpovzdálí sleduju a snažím se vypomoct, když je potřeba. Občas se ještě zastavím na schůzce VŠRK Skrypta.

Když je mi smutno, koukám na (české; hrané) pohádky. Ráda si zahraju a zazpívám ty písničky, které nejsou ohrané od táboráků.

Letos se budu starat o to, aby měli na Notě všichni kde spát a co jíst.

 

Ema Holobrádek Zezulová – Emča

Patřím do moravské úderky Nota Bene. I když jsem mezi instruktory v týmu téměř nejstarší, na Notě jsem ještě pořád trochu nováček.

Nejraději se s účastníky bavím o tom, jak dělat skautování hezčí a jednodušší, ať už třeba na programech o plánování nebo u oběda. Pracovala jsem jako specialistka marketingu v zábavním vědeckém parku, nyní se doma starám o malou neposedu (, i když ještě ani nesedí).

Ve volném čase ráda navštěvuji brněnské podniky, kina, divadla, vyrážím na výlety do přírody nebo na procházky s kočárkem.

 

Adéla Zábojníková – Panda

Su tělem, dušů a pusů rodilá Moravačka z kraja žítkovských bohyní a malebných kopečků. Aj přes moju lásku ke kořeňom trávím nejvíc času v Brně, kde sa snažím dostudovat divadelní produkcu na JAMU, abych sa mohla posunovat dál, protože postupně aj díky Notě objevuju, kde je moje místo ve světě. A to je důvod, proč su tady. Rozmanitost lidí a témat mně poskytuje obrovské množství inspirace a možností a já su vděčná, že svojím malým dílkem možu do naší mozaiky taky přispívat a předat třeba (ne)zkušenosti z vedení oddílu nebo jiných kulišáren.

Někdo mňa nazývá zasněným umělcem, já spíš snílkem s růžovýma brýlama a vírů v laskavý svět. Chodím doslova s hlavů v oblakoch, na ulici neustále kontróluju, jestli na mňa něco nepadá, a zároveň mňa uklidňuje pozorování letadel, byť sem sama nikdy neletěla. 

Nikdy vám nepopřeju dobré ráno, protože rána zkrátka nemožů byt dobré, ale slibuju, že jakmile den pokročí, zapaříme jak houby v igelitovém pytlíku.

 

Lucie Duspivová – Osky

Skautské vzdělávání mě strašně baví a naplňuje, a to nejen působit jako instruktor, ale také se neustále vzdělávat, samozřejmě abych měla co předávat. Moje kořeny jsou ve 4. dívčím oddíle v České Třebové, kde jsem 7 let vedla družinu holek, teď druhým rokem tento oddíl vedu. Chvíli jsem působila na ZZK Podlitina a pomohla založit dva skautské kurzy RK NEBOJ a ČK Na Vrchol, kde ještě jsem. Momentálně mě můžete odchytit v Praze, kde zatím studuji Zoorehabilitaci (protože zemědělka a pajďák nestačí). Když budete mít štěstí tak vám možná udělám kafe v kavárně na Strašnický.

Poslední dobou hledám odpověď na otázku “Co je to skauting?”, zatím jsem skončila u hledání, poznávání a možnosti. Tak můžete hledat se mnou a to nejen u myšlenkových základech skautingu, metodiky a nebo vymýšlení různých hloupostí. Jo a ještě se vás pokusím vyměnit, ale to až na Notě. A pokud mi chcete zlepšit den…dejte mi MRKEV!

 

 

 

Katka Dittmayerová – Ferda

Do Notího týmu jsem se dostala přes tuny cizrny a tofu, které jsem měla tu čest připravovat na uplynulých ročnících. V týmu jsem sice zelenáč, ale vzdělávání je mým denním chlebem. V Bradavicích mě nechtěli, a tak učím mudly a to buď na prvním stupni ZŠ nebo na vyšší odborné škole, kde se snažím studentům představit problematiku sociální pedagogiky.

Skautsky se pohybuju někde mezi zástupcem střediska a místopředsednictvím na jednom z pražských okresů. Všechno, co mě naučilo několikaleté vedení vlčat a skautek, učení dětí ve škole a moje skautské i neskautské okolí, bych chtěla vzít a ukázat někomu dalšímu, aby si z toho mohl vybrat to, co uzná za vhodné, a třeba se tím inspirovat.

Když nic nemusím, dokážu zůstat celý víkend v pyžamu (what’s your superpower? :P), koukat a číst dokola Harryho Pottera, chodit do lesa nebo péct. A banán loupu zásadně od bubáka!

 

 

Milan Jaroš – Merlin

K mému působení v týmu Noty vedla cesta dlážděná pánvemi, sporáky, kuchyňskými noži a obrovskou horou koření. Na ročníku 2021 jsem s ostatními účastníky zakládal “kult”, který požadoval více masa v jídelníčku a v roce 2022 už s klidem servíroval tofu z teplého místa v kuchyni.

Aktuálně studuji biologii v Českých Budějovicích (no tam by chtěl žít každý) a svůj studentský život financuji nejrůznější pomocí při vědecké činnosti, což mi umožňuje cestovat po zapadlých koutech Evropy. Ve svém skautském životě jsem zástupce vůdce oddílu, mimo to působím v organizačních týmech několika střediskových akcí, což se střediskem o cca 600 členech není vždy úplně procházka růžovým sadem, aby toho nebylo málo, jsem instruktorem rádcovského kurzu Vavéha.

Abych nezapomněl, mou velkou vášní je vaření, proto se podílím na chodu kuchyně ještě pár kurzů, táborů a dalších akcí všeho druhu. Když už jsem narazil na to, co mě baví, vyžívám se ve vcelku obskurních zálibách, mezi ty nejméně tradiční patří hraní karetní hry Yu-Gi-Oh a sledování nesčetných anime, která o této hře vyšli. Celé to doplňuje záliba v poezii, ale také poměrně “vybraný”  hudební vkus, který doplňuji o hru na pár nástrojů. Na Notě bych chtěl předávat své nadšení pro možnosti zkvalitnění a zefektivnění mezilidské komunikace.